ŽTL - Kapitola šestá

8. února 2014 v 15:00 | Lady E. Dark |  Život Temné lady
Opět po dlouhé době tu máme další kapitolu ŽTL. Tentokrát šestou... Doufám, že se vám bude líbit a na konci menší informace... :) Příjemné čtení vám přeji


Venku se již stmívalo, když se Annabell objevila u brány vedoucí na pozemky Bradavic. Výprava z Prasinek se měla vrátit před dvaceti minutami a tudíž meškala, což se jí vůbec nelíbilo. Krátce se podívala na svůj prsteníček, na kterém byl prsten, který nemohla sundat. Dnes se někteří dozvědí, že je zasnoubená, ale nikdo nebude vědět s kým - jak zábavné. Zakroutila hlavou a rychlým elegantním krokem došla ke vstupní bráně do Bradavic, aby se nepozorovatelně dostala na schodiště vedoucí ze sklepení. Měla to skvěle načasované, protože jakmile seběhla do poloviny schodiště, aby se otočila a vystoupala opět vzhůru na večeři, zastihl ji Severus Snape.

"Slečno Blacková, jak je možné, že jste nepřišla se svými spolužáky z Prasinek?" optal se na vrcholku schodiště ředitel její koleje.

"Nebylo mi dobře, pane, proto jsem přišla dřív a lehla si, probudila jsem se před malou chvílí a zjistila, že bych se měla vydat na večeři," zalhala a cítila se nepříjemně, když ji profesorův zrak zkoumal.

"To říkala i slečna Parkinsonová, máte štěstí, kdyby na vás někdo přišel, stálo by to naši kolej spoustu bodů, a to zajisté nechceme." Na to mu Annabell jen přikývla a jejich cesty se rozdělili. Zatímco ona mířila k normálnímu vstupu do síně, její profesor zamířil ke vchodu pro zaměstnance.

"Kde jsi byla, Annabell?" zeptal se ihned její bratranec, když se posadila ke stolu a napila se odporného dýňového džusu.

"Co tě to zajímá, bratránku?" zeptala se s úšklebkem a prohrábla si vlasy tak, aby spatřili její přísedící zásnubní prsten a mělo to přesně takovou reakci, jakou očekávala. Několikanásobné zalapání po dechu a zkoumavé pohledy.

"Matka tě zabije," dostal se sebe nakonec Draco Malfoy a odpovědí mu byl úšklebek a dočasná ignorace.

"Matka mě nezabije, Draco, až zjistí, kdo je můj vyvolený, tak ještě více zešílí a bude mě chtít zabít," zašklebila se, s omluvou se zvedla a zamířila zpět do sklepení, kde si lehla do postele a usnula…

Nedělní ráno v Bradavicích bylo jako každé jiné. Snídaně ve Velké síni se podávala až do půl jedenácté dopolední, jelikož mnoho studentů rádo vyspávalo, ale to by nebyla Annabell, aby v síni nebyla mezi prvními. Bylo teprve půl deváté a ona již oblečena do svého typického oblečení zkoumala svým zrakem síň. U profesorského stolu seděl Albus Brumbál, který tiše hovořil se Severusem a Minervou o obyčejných věcech. Stůl Mrzimoru a Nebelvíru zel prázdnotou, jelikož nikdo z těchto kolejí tu nebyl přítomen, jinak tu bylo pár studentů Havraspáru a ona byla jediná ze Zmijozelu - jak jinak. Byla neděle a to i její bratranec spal téměř do oběda, a proto nedělní snídani vynechával.

"Slečno Blacková," ozvalo se za ní a ona zvedla svůj zrak od kávy a kousku vánočky. Další znak blížících se Vánoc a velkého odhalení. Zavrtěla hlavou a podívala se na ředitele Brumbála.

"Pane řediteli, co potřebujete?" zeptala se mile, ale narovinu.

"Mohla byste se vydat se mnou a vaším kolejním ředitelem ke mně do ředitelny? Poprosím skřítky, ať vám snídani přinesou tam." Annabell třeštila své oči a popravdě se trochu obávala, ale samozřejmě nedala nic znát.

"Stejně jsem již dojedla, vezmu si jen kávu," promluvila s lehkým úsměvem a vykročila za ředitelem, ignorujíc, že Severus Snape už v síni nebyl.

"Posaďte se," pobídl ji ředitel, když vešli do ředitelny a ona bez jediného slova usedla…

Pohled Annabell

Hrála jsem hru, velmi nebezpečnou hru na mé možnosti. Mohla jsem být mistryní přetvářky, ale sedím v ředitelně a se mnou jsou tu dva velmi mocní muži. Albus Brumbál a Severus Snape. Věděla jsem moc dobře, že Severusova loajalita nepatří mému snoubenci a abych pravdu řekla, neměla jsem v plánu mu o tom říct. Můžu působit jako mrcha a nepopírám, že nejsem, jen mě nebaví tato nesmyslná válka.

"Přejdeme rovnou k věci, ale než se zeptám, nedala byste si citrónový bonbón?" zeptal se mě stařičký muž a mistrovi lektvarů uniklo temné zavrčení v podobě ředitelova jména, musela jsem se v duchu zasmát. Nicméně jsem nebyla hloupá, a i když Brumbál chodil do Nebelvíru, byl mazaný stejně jako každý jiný Zmijozel. Podezřelé bonbóny s příchutí citrónu, které vždy nabízel a nikdy si sám nevzal, muselo být do oka bijící.

"Děkuji, ale nemám moc v oblibě citróny," zalhala jsem s úsměvem a tím si zachránila možné nepříjemnosti.

"Dobrá… Slečno Blacková, včera si nejeden váš spolužák z vaší koleje všimnul snubního prstenu, a jelikož jste ještě nezletilá, tak je v mé povinnosti se vás zeptat, kdo je váš nastávající." Albus Brumbál si nebral žádné servírky. To jsem věděla až moc dobře a já se rozhodla jít z části s pravdou ven.

"Pane řediteli, pane profesore, ano jsem zasnoubená. Je mi patnáct let, za pár týdnů již šestnáct a jsem ve věku, kdy se mohu vdát. Sice se tím vzdám svého titulu lady Blackové, ale získám mnohem lepší postavení ve společnosti, nicméně vám momentálně nemohu říci, kdo je můj nastávající," zareagovala jsem a v duchu se usmála. K čemu mi je titul lady, když v budoucnu budu stát po boku svého partnera, ale každopádně, jen Merlin ví, jak tomu bude za pár měsíců.

"Měla byste nám to říct," naléhal nadále ředitel, zatímco Severus pouze mlčky stál kousek od nás. Napila jsem se ze svého hrnku s kávou a nevinně se usmála.

"Jsem vázána přísahou," zalhala jsem znova a oni mi to uvěřili se vším všudy, jelikož Brumbál zbledl a můj kolejní ředitel s sebou trhl, ale já pokračovala, "teď mě prosím omluvte, musím si dodělat ještě některé úkoly na zítřejší den a pak bych se chtěla projít." S těmito slovy jsem opustila ředitelnu a nechala za sebou dva muže, kteří zajisté už diskutovali o mé maličkosti - jak zábavné. Ale stejně hraji nebezpečnou hru…

Pohled vypravěče

Po zbytek dopoledne byla Annabell ve svém pokoji a dělala si úkol do OPČM, teď když měli nového profesora, se všechno změnilo. Zatímco v hodinách dělali pouhou praxi, tak za úkol museli dělat teorii a jí to nevadilo. Vše bylo lepší, než ta růžová ropucha, která teď hnila v Azkabanu za Smrtijedství. Jak jí řekl Tom, byla jen nepotřebnou a neschopnou spojkou s ministerstvem a těch tam má několik, tak mu jedna ztráta neuškodí. Zašklebila se a napsala poslední slovo celého úkolu. Ještě se podepsala úhledným písmem. Annabell Bellatrix Blacková - již brzy Riddleová, což jí dělalo nesmírnou radost.
Ozvalo se zaklepání a ona vyzvala dotyčného dál. Byl to Draco Malfoy.

"Co potřebuješ?" vyštěkla na něj a on couvl.

"Posílá mě otec," začal nakonec a hned pokračoval, "ptá se, jestli chceš poslat švadlenu kvůli šatům na zimní ples na Malfoy manor." Och. Tak o tohle jde. Velkolepý zimní ples na Malfoy manor. Její strýček Lucius ji měl opravdu rád a ona ho taky. Vždy se o ni zajímal víc, než o Draca a vždy se postaral o to, aby měla to nejluxusnější na všechny plesy. Tento ples se konal až po vánočním plese u jejího snoubence, a proto počítala s tím, že na strýčkův ples už půjde jako snoubenka Temného pána.

"Samozřejmě, že ano, Draco, nechci vám udělat ostudu," zažertovala, jelikož ona ostudu nikdy neudělala. Byla na minulém zimním plese a na letním a vždy byla dokonalá i přesto, jak mladá ještě byla, tak působila mnohem starším dojmem.

"Napíšu tedy otci, taky bys mu měla napsat," prohodil otráveně Draco, ano on žárlil na svou sestřenici, ale zase měl lásku své matky, která Annabell i přesto, že to byla její pokrevní neteř, nenáviděla.

"Nestarej se, Draco, a teď vypadni," zavrčela na něj a on ji překvapivě poslechl…


Annabell si povzdechla, zavřela inkoust, popadla zimní plášť, který si přehodila přes ruku a zamířila na oběd, aby hned potom mohla odejít na delší procházku po pozemcích Bradavic.


Máme za sebou šestou kapitolu a já mám v počítači už desátou - jsem se o jarních prázdninách rozepsala a pro další kapitolu mám pro vás nabídku - řekněme, že takových osm komentářů za další kapitolu? :) Jinak zveřejním, jak se mi bude chtít... :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jassy Blake Jassy Blake | 9. února 2014 v 14:48 | Reagovat

Super kapitola, jenom mi přišlo trošku divné, jak se Brumbál zajímal o Annabellino zasnoubení, ale jinak dokonalé:-D

2 Peggie Peggie | 15. února 2014 v 12:45 | Reagovat

Prosííííím přidej

3 Peggie Peggie | 15. února 2014 v 12:45 | Reagovat

další kapitolu...

4 Peggie Peggie | 15. února 2014 v 12:46 | Reagovat

...bylo to úžasné...

5 Peggie Peggie | 15. února 2014 v 12:46 | Reagovat

...nedokážu bez toho žít :D :D :D

6 LussyNda LussyNda | Web | 21. února 2014 v 14:49 | Reagovat

je to kapitola od kapitoly zajímavější

budu dělat ikonky k sobě na blog k Affs mohla by si mi prosím napsat co chceš na ikonku??? Děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

©2013~2014 ~ ladyedark.blog.cz - Zákaz kopírování!