ŽTL - Kapitola jedenáctá

6. srpna 2014 v 23:07 | Lady E. Dark |  Život Temné lady

Jedenáctá kapitola je na světě, dnes dodělány poslední úpravy, a proto ji sem dávám. Je to myslím zatím nejdelší kapitola a mám náčrt dalších dvou kapitol. :) Teď už ovšem přeji příjemné čtení. :)



Z minulé kapitoly

"Ty jedna svině! Nemanželský spratku!" křičela Bellatrix na svou dceru. Nikdo v sále ani nedýchal, každý jen vyčkával. Každý vyčkával, co se bude dít. Annabell pustila své šaty a sledovala svou matku, která na ni rozzuřeně zírala. Bellatrix byla známá svou krutostí a rychlostí v boji, proto nebylo divu, že již držela svou hůlku v rukách a mířila na svou dceru. Nikdo se ani nehnul - samotný lord Voldemort stál u svého trůnu, neschopen jediného slova, jediného pohybu…

Kapitola jedenáctá

Annabell vklouzla její hůlka do ruky ve stejnou chvíli jako její šílené matce. Mohl to být klidně boj na život a na smrt a nikdo nepochyboval, že to nejvěrnější přisluhovačka Temného pána by vyhrála nad svou dcerou, protože to ona měla tolik zkušeností z boje, to ona tolikrát zabila a mučila - vždyť ji učil samotný Temný pán, což svědčí o mnohém.

Mladší z dvojice ostražitě sledovala svou matku, sledovala ji jen pár vteřin, ale některým a i jí samotné to připadalo jako celá věčnost. Komu by to tak nepřipadalo? Vždyť stála před svou matkou, mířila na ni hůlkou stejně jako ona na ni a nemohla dát znát strach. Nepřemýšlela - v duchu se snažila uklidnit. Věděla, že mezi tohle její snoubenec vstupovat nebude, je to jen mezi ní a její matkou…

"Avada Kedavra!" vykřikla její matka zakázanou kletbu, paprsek se k ní blížil a ona na poslední chvíli uskočila, jakoby to dělávala každý den, ale skutečnost byla taková, že chybělo málo a mohla být mrtvá.

"Crucio!" Její matka se rozhodla svou dceru dostat za každou cenu. Celý její život ji nenáviděla. Nenáviděla ji ode dne, kdy se dozvěděla, že se vůbec narodí, ale musela vytrvat, musela ji porodit, vždyť za to dostala tolik peněz a šperků, že se jim o tom mohlo jen zdát. Byla sice rozená Blacková, ale už dávno v té době byla provdaná za svého nynějšího manžela a k trezoru rodu Blacků nemohla, to mohl jen ten krvezrádce, kterého nenáviděla. Proto když otec její dcery nabídl hotové jmění za to, že ji porodí a vychová ji, neváhala. Jenže ani peníze nezměnily city k ní, nenáviděla ji z celého jejího srdce, které bylo plné nenávisti k dceři a oddanosti k jejímu pánovi. Někdy dokonce děkovala všem svatým, že ji tehdy zavřeli do Azkabanu a ona se o ni nemusela starat, byla šťastná, když ji neměla na krku a myslela si, že to tak i zůstane, ale jen co se dostala z Azkabanu, dostala nařízeno se o svou dceru postarat. Musela ji naučit kletby a černou magii a místo toho, aby ji byla vděčná, tak ten - podle jejich slov - nevděčný spratek - jí vzal i místo vedle Temného pána. Nenáviděla ji a byla rozhodnuta ji dnes zabít, ale na něco zapomněla, a to že boží mlýny melou pomalu, ale jistě.


Mučící kletba by do snoubenky lorda Voldemorta zcela jistě narazila, kdyby před ní neskočil blonďatý aristokrat, který se v návalu bolesti sesunul k zemi. Byl to nejhorší Cruciatus, který Lucius Malfoy zažil, ale byl na sebe právem pyšný, že uchránil Annabell od bolesti. Jako jediného ze všech věrných napadlo pomoci nastávající jejich pána, Bellatrix to dokonale vyvedlo z míry a nebyla by to Annabell, kdyby nevyužila situace…


Dívka mávla hůlkou a matku silné provazy přišpendlily ke zdi, její hůlka jí vypadla z ruky a blonďatý aristokrat byl tak vysvobozen z mučení - Annabell použila léčící kouzlo na Luciuse a kráčela ke své matce, která se snažila vysvobodit z provazů, jelikož jí došla ta nejděsivější věc… Bylo jedno, že měla více zkušeností, než její dcera, protože všechno co uměla… to uměla i snoubenka Temného pána.

"Není od tebe pěkné mě chtít zabít… maminko," ušklíbla se na svou matku a došla blízko ní jen proto, aby jí svou hůlkou přejela po tváři.


"Bojíš se?" zeptala se pobaveně, když zahlédla v jejích očí stopu strachu. Nikdo v síni pomal ani nedýchal a Temný pán, lord Voldemort se začínal bavit, posadil se na svůj trůn a sledoval scénu před sebou.

"Tebe? Nikdy!" vysmála se jí do tváře její matka a dívka zavrtěla pobaveně hlavou.

"To je ovšem špatná odpověď," odmlčela se, "velmi špatná odpověď." Na důkaz svých slov Annabell zamumlala kouzlo a její matka vykřikla bolestí. Dívka věděla, že ji matka nenáviděla, nenáviděla ji víc než cokoliv jiného, věděla to a neměla výčitky svědomí. Každou lekci, kterou jí Bellatrix dávala, připomínala, že síla kouzla se činí s hloubkou nenávisti, proto její mučící a jiné kletby vždy tak moc bolely - její vlastní matka ji nenáviděla, ostatně Annabell svou matku nenáviděla víc.

"Cítíš tu bolest? Cítíš bolest, kterou jsi mi způsobovala ty?" Dívka při této otázce odvolala kletbu, aby vzápětí seslala mučící. Bellatrix křičela jako smyslu zbavená, ale stále to bylo nic v porovnání s bolestí, kterou ona způsobovala své dceři, která právě znovu zrušila bolestivou kletbu.

"Nemůžeš přenést přes srdce, že si vybral mě? Že to já se stanu Temnou paní?" odfrkla si dívka a přešla k ní, aby jí pohlédla do očí. Viděla v ní jen nenávist, šílenství… a strach.


"Nenávidíš mě za to, ale měla bys vědět, že má nenávist k tobě je mnohem větší." Bellatrix po jejich slovech se zmohla jen na to, aby na svou dceru plivla. Annabell se zasmála stejně šíleně, jako to uměla ta, která ji porodila. Mávla hůlkou a byla čistá zase jako dřív.

"To je všechno na co se slavná a věrná smrtijedka Bellatrix Lestrange zmůže?! To je opravdu všechno?" Věrní Temného pána byli zmatení, nevěděli, co si o tom všem mají myslet a začínali tušit, že by raději byli jinde, než právě u téhle scény, která se jim odehrávala před očima.

"Jsi jen nemanželský spratek!" posmívala se jí spoutaná Bellatrix, a to že udělala chybu, poznala vzápětí. Annabell se zúžily zorničky, napřáhla svou hůlku a hlasitě vykřikla: "Osculum tenebrae!"


Kletba, kterou znal málokdo, kletba, která byla horší, než Cruciatus, kletba která svými slovy mohla zmást. Osculum tenebrae v překladu Polibek ve tmě působil na duši jako přítomnost Mozkomora a na tělo mnohonásobně hůř jak Cruciatus. Bellatrix vydržela pouze minutu a půl této bolesti, poté omdlela a její dcera znechuceně mávla hůlkou, pronesla slova na zrušení svazovací kletby a její tělo poslala do sklepení.

"Ještě někdo má proti mně výhrady?" zeptala se, když se opět otočila k Smrtijedům čelem. Jestli věrní jejího snoubence pochybovali o výběru budoucí ženy Temného pána, pochybnosti vyprchaly jako pára nad hrncem. Annabell Bellatrix Black byla vhodnou vyvolenou jejich pána. Dívka se ušklíbla, když se nikdo neozval a přešla ke svému snoubenci, který vstal ze svého trůnu umístěného na vyvýšeném pódiu - pomohl své snoubence dostat se k němu.

"Jsem na tebe pyšný." Tom Riddle promluvil tak, aby to slyšela jen ona.

"Děkuji, ale odměň Luciuse, ušetřil mě obrovské bolesti," špitla k němu pro změnu ona a otočila se opět k jeho věrným tváří tvář, všichni se jako na povel poklonili budoucí Temné paní…

Ples byl v plném proudu a nejvíce vytížená byla právě Annabell, jelikož se každý chtěl vetřít do její přízně. Tancovala, povídala si s ostatními, a když se na chvíli zastavila - pozorovala své okolí, jakoby odněkud mohlo vyskočit něco nebezpečného. Sama se divila, jak bravurně zvládla vyřešit situaci s vlastní matkou.

"Překvapila jsi," promluvil blonďatý aristokrat, který se zčistajasna objevil za ní. Annabell se otočila a probodla zrakem svého strýčka.

"Myslím si, že jsem překvapila více, než jsem ve skutečnosti chtěla. Každopádně bych chtěla poděkovat za tvou obětavost, strýčku." Bylo to poprvé, co spolu za dnešní den mluvili a oba si uvědomovali, že hlubší rozhovor si budou muset nechat do soukromí, zde je moc zvědavých uší.

"Je to má povinnost, má paní," ušklíbnul se aristokrat a pobaveně se zašklebil, když mu bylo reakcí protočení očí. Tohle byl jeden z důvodů, proč Narcissa svou neteř nenáviděla. Lucius se takhle nikdy ke svému synovi nechoval, ale k Annabell se choval téměř jako otec k dceři - odpouštěl jí různé nedostatky a hovořil s ní jemně a nezávisle.

"Každopádně doufám, že doprovodíš našeho pána na ples, který se koná na Malfoy manor." Lucius odvedl řeč jinam a dívka za to byla docela i ráda. Nad myšlenkou dalšího plesu se jí sice chtělo brečet, ale zachovala chladnou hlavu.

"Ano, doprovodím svého snoubence na tvůj legendární ples," zareagovala. V podobném duchu se nesl celý jejich krátký rozhovor, poté se aristokrat omluvil a odkráčel hrdě za svou ženou, která se začínala tvářit nepříčetně, což Temného pána, který seděl momentálně na trůnu, pobavilo. Byl si totiž vědom vztahu mezi jeho krásnou snoubenkou a manželkou jeho nejvěrnějšího. Narcissa navíc musela být naštvaná, jelikož Annabell prokázala svou nadřazenost a moc, když svou matku dokonale uzemnila. Sám byl překvapen, jaké kouzlo na ni použila, myslel si, že takový kalibr nebude znát, ale opět se ve své nastávající mýlil.

"Nad čím přemýšlíš?" zeptala se Annabell, když se usadila na trůn vedle toho většího. Temný pán se na ni podíval - vybral si dobře. Annabell byla ztělesnění dokonalé ženy - chytrá, krásná a s neuvěřitelným charisma. Nejeden muž v sále mohl největšímu černokněžníkovi závidět, jelikož jeho snoubenka byla i neskutečně bohatá. Vlastnila dva trezory. Jeden od jejího neznámého otce, který každý měsíc na její účet zasílal tisíc galeonů, nadále jako Blacková získala rodinný trezor pro studium a nebude trvat dlouho a ona dostane další trezor, navíc také již ve svém věku vlastnila několik nemovitostí a jednu mudlovskou firmu, která prosperovala velmi dobře. Čistokrevní neměli rádi tu spodinu, za kterou považovali lidi, ale nebyli zase tak hloupí, aby nevěděli, že i oni jim mohou dopomoci k velkému bohatství. Co se týkalo Blackových a Malfoyových - ti se na takové obchody přímo specializovali - ne nadarmo to byli dva z nejbohatších rodů v celé kouzelnické společnosti.

"Nad tímto večerem," zalhal Temný pán, dívka pokývala hlavou a nadále sledovala věrné svého snoubence a tiše si přála jít do jejich komnat a spát.

Do komnat se s Temným pánem dostala až těsně před pátou hodinou, byla unavená, nohy ji bolely a ona se nemohla dočkat, až se zbaví svých bot a šatů. Nikdy nezažila tak dlouhý ples, jako byl tento a doufala, že už ani nezažije. Byla po celou dobu středem pozornosti, musela se hlídat, co a komu říká, a to ji neuvěřitelně vyčerpalo. Vlastně už byla unavená od chvíle, co na svou matku uvrhla to kouzlo z té nejčernější magie.

"Vedla sis úžasně," promluvil na ni její snoubenec. Dívka se unaveně pousmála a s pomocí skřítky se oblékla do noční košilky. Díky kouzlům se také odlíčila a osvobodila své vlasy z účesu.

"Děkuji, moc si vážím tvého uznání." Dívka již byla u postele, stačilo si jen lehnout, zavřít oči a spát.


"Proto jsem se rozhodl, že svatba bude ještě o těchto zimních prázdninách." Annabell zůstala šokovaně zamrzlá v pohybu…

Opět otevřený konec - milujete mě za něj? Oh doufám, že opravdu moc. Otázka na vás...

Jaká bude reakce Annabell?

Jinak doufám, že se vám kapitola líbila a já už řekla vše, co jsem měla na srdci... Teď je řada na vás. :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Peggie Peggie | 15. srpna 2014 v 0:11 | Reagovat

Ajaj, holka to je v... :D No přece jen je to lady :D Omlouvám se, že komentuju až teď, ale byla jsem na dovolené :)

2 Leaaaaa Leaaaaa | 29. října 2014 v 22:37 | Reagovat

Wau! Už se těším na další kapitolu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

©2013~2014 ~ ladyedark.blog.cz - Zákaz kopírování!